Michal Frankl – Jindřich Toman (eds.): Jan Neruda a Židé. Texty a kontexty by Akropolis

Praha 2012

Michal Frankl — Jindřich Toman (edd.)

Jan Neruda a Židé Texty a kontexty

KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Jan Neruda a Židé: texty a kontexty / Michal Frankl, Jindřich Toman (edd.). — 1. vyd. — Praha: Akropolis, 2012. — 208 s. ISBN 978-80-7470-009-5 821.162.3-051 * 316.64(=411.16)-021.485 * 821.162.3 * 82-92 * 82.07 * (437.3) — Neruda, Jan, 1834–1891 — čeští spisovatelé — 19. stol. — antisemitismus — Česko — 19. stol. — publicistika — Česko — 19. stol. — česká literatura — 19. stol. — interpretace a přijetí literárního díla — kolektivní monografie 821.162.3.09 — Česká literatura (o ní) [11]

Publikace vychází za přispění Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu obětem holocaustu. Recenzoval: Prof. PhDr. Jiří Holý © Graphic & Cover Design Ondřej Fučík, 2012 © Židovské muzeum v Praze, 2012 © Filip Tomáš — Akropolis, 2012 ISBN 978-80-7470-009-5

Úvod V létě roku 1869 si čtenáři tehdejšího nejvýznamnějšího českého periodika, Národních listů, mohli na jeho stránkách přečíst sérii fejetonů nazvaných „Pro strach židovský“. I když protižidovské výpady nebyly v českém tisku této doby nové, fejetony se svým rozsahem a stylem argumentace staly prvním souvisle a radikálně formulovaným českým antisemitským textem. Autorem nebyl nikdo jiný než spisovatel, básník a novinář Jan Neruda (1834–1891). Jan Neruda byl již ve své době uznávaným a oslavovaným autorem a jeho dílo, na rozdíl od mnoha českých literátů 19. století, kteří jsou dnes známi již jen z učebnic a akademických prací, zůstává do dnešních dnů oblíbenou četbou. Jestliže se ale kritici a literární vědci k Nerudovi vracejí jako k příkladu demokratického a sociálně vnímavého komentátora své doby, fejetonům „Pro strach židovský“ a jeho dalším protižidovským a předsudečným textům se rozpačitě vyhýbají. Tyto rozpaky vyniknou zejména v porovnání s rozsáhlou a v Německu stále neukončenou debatou o antisemitismu jiné dodnes oblíbené kulturní ikony 19. století, německého skladatele Richarda Wagnera. Jako by si Nerudův antisemitismus přes všechny rozdíly podrobnou diskuzi nezasloužil a bylo jej možné přejít pouhými zmínkami. Monografie, kterou držíte v rukou, si klade za cíl tento zjednodušený pohled na Nerudu změnit. I když Neruda jistě nebyl jediným známým českým spisovatelem 19. století, jehož texty obsahují protižidovské stereotypy, jeho vztah k Židům si zaslouží zvláštní pozornost zejména proto, že se u něj, přinejmenším v jednom z jeho významných tvůrčích období, protižidovská agenda projevovala velmi vyhraněně a — jak autoři této knihy ukazují — nabyla jednoznačně antisemitský charakter. Diskusi otevíráme dvojím způsobem. Předně analyzujeme samotné Nerudovy texty, jeho protižidovské novinové články, stejně jako funkci protižidovských předsudků v jeho beletrii, jeho četné protižidovské motivy, výpady či sarkastické vtipy. Za druhé se příspěvky věnují širšímu kulturnímu a politickému kontextu, v jehož rámci Nerudovy protižidovské texty vycházely, byly čteny a recipovány. Právě na příkladu Jana Nerudy je možné poukázat na širší a často dosud zanedbávané aspekty českých kulturních dějin a vztahu k Židům, zvláště v 60. letech 19. století, která byla dynamickým obdobím, v němž se v mnohém ohledu formovaly obrysy vyvíjející se české národní společnosti a jejích nacionalistických narativů. Proměny vztahu mezi Čechy a Židy, vzájemné sympatie a antipatie, dialog, stejně jako nepřátelství byly významnou

Úvod

a charakteristickou součástí této dekády, jež končí právě publikací Nerudova ostře antisemitského textu. Tato kniha je proto vedena nejen snahou o lepší pochopení česko-židovských vztahů v době před vzestupem židovských nacionalistických směrů (zejména českožidovského hnutí a sionismu), ale představuje také příspěvek k formování českých nacionalistických narativů a k českým kulturním dějinám. Nerudovy protižidovské názory je zároveň nutné analyzovat v širším, nadnárodním, kontextu a sledovat šíření a lokální adaptaci názorů na Židy v evropském prostoru mezi revolucemi let 1848–1849 a koncem 70. let 19. století. Toto období, kdy byla ve střední Evropě zakončena právní emancipace Židů, období liberálních nadějí, předcházelo vzniku moderních antisemitských politických stran a hnutí od konce 70. let 19. století. Analýza spisku „Pro strach židovský“ a dalších Nerudových textů tak může přispět k pochopení obsahu a dynamiky liberálněnacionalistických diskusí o „židovské otázce“ a raného moderního antisemitismu. Skutečnost, že Neruda čerpal bezprostřední inspiraci ze spisku Židovství v hudbě Richarda Wagnera, jasně ukazuje, že si byl dobře vědom středoevropských diskusí o „židovské otázce“ a že jeho antisemitské texty mají evropský rozměr. Studie obsažené v této knize byly původně předneseny během workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR v říjnu 2010. Při tomto pracovním setkání se poprvé setkali odborníci na české židovské dějiny a antisemitismus, literární vědci, etnologové, lingvisté a zástupci dalších vědeckých oborů. Prezentace vyvolaly živou diskusi, některé se ale také setkaly s ostrým nesouhlasem — především diskuse o Nerudovi v kontextu moderního antisemitismu se zdála být některým kolegyním a kolegům nepřiměřená (viz Aleš Haman, „O tom Nerudově antisemitismu“; Tvar, sv. 10, č. 20, 2. 12. 2010, s. 10 a následnou diskusi ve stejném periodiku). Tyto odmítavé či obranné reakce ilustrují nejen mezery v bádání o Nerudovi, respektive jeho nacionalistických a antisemitských názorech, ale také obecněji hranice českého vyrovnávání se s dějinami vlastního antisemitismu. Z příspěvků přednesených na workshopu vybrali editoři ty, které se bezprostředně vztahují k Nerudovým názorům na Židy a analyzují jeho předsudečné a/nebo antisemitské názory. Autorský tým usiloval o to, aby se výsledné texty obsahově a metodologicky doplňovaly a poskytly nový pohled na Nerudovy názory. I když se tyto studie v některých svých částech překrývají — ostatně analyzují podobný korpus původních textů —, liší se svou metodologií a Nerudovy názory rozkrývají z různých perspektiv: z hlediska vztahu protižidovských stereotypů v Nerudově beletrii a jeho publicistice,

Úvod

jako součást soudobých českých a evropských diskusí o „židovské otázce“, na pozadí sporů s německou liberální publicistikou či na základě porovnání s dalšími osobnostmi. Například samotný název Nerudových fejetonů „Pro strach židovský“ je v několika příspěvcích dešifrován z různých perspektiv a s různými konotacemi. Příspěvky byly původně publikovány v angličtině v časopise Judaica Bohemiae (46, č. 2, 2011). Jejich zpřístupnění v češtině bylo od počátku pokládáno za důležitý cíl zmíněného workshopu. Editoři proto uvítali zájem nakladatelství Akropolis o českou edici, ve které se nyní některé příspěvky objevují v částečně přepracované podobě. Editoři doufají, že česká edice přispěje k pokračování v multidisciplinárním dialogu a pomůže zřetelněji otevřít téma antisemitismu diskusí o Židech či „židovské otázce“, stejně jako o jiných etnických menšinách v rámci českých kulturních dějin. Monografie obsahuje též edici Nerudových fejetonů „Pro strach židovský“, kterou autorský tým nově opatřil komentáři. I když ne každá drobnost z tohoto textu plného narážek a citátů zde mohla být plně objasněna, poskytují tyto komentáře lepší možnost pro pochopení Nerudova způsobu práce a funkce zdrojů, z nichž při formulování svých názorů čerpal. Věříme, že takto připravený přetisk přispěje k vědecky fundované diskusi o tomto komplikovaném a mnohovrstevném antisemitském textu. Michal Frankl Jindřich Toman

Předmluva k brožurkovému vydání Nerudova „Pro strach židovský“ (1870) Spolu s textem Nerudova spisu přetiskujeme i krátkou předmluvu, kterou bylo brožurkové vydání z roku 1870 uvedeno. Text není titulován a je pouze podepsán „Nakladatelstvo“. Předmluva zasazuje Nerudův text do bezprostředního politického kontextu, a proto může být důležitým vodítkem při interpretaci samotného Nerudova textu a jeho funkce v soudobé mladočeské publicistice. Text je přepsán podle stejných pravidel jako „Pro strach židovský“.

[3:] Doba politického hnutí naučila národ náš počítat. Víme již, že není hříčkou, co jsme sobě předsevzali, že musíme obrovské balvany odstranit, než bude volna ta cesta naše, po níž chceme kráčet co platná individualita k cíli veškerého lidstva: osvětě, svobodě. Prospějeme sobě i lidstvu mnoho, přispějeme-li svými silami českými, zcela zvláštními, doplňující tón do harmonie světové nesoucími, prospěli bychom mnohem méně, kdybychom měli být své národnosti, svým vlastnostem a své cestě odcizeni. Avšak vidíme také, kdo balvany nám nepřátelské chrání a brání. Poslední, pro národní rozvoj a politický pokrok předůležité volby sněmovní opět nás a jasně přesvědčily, že nejurputnějšími odpůrci našimi jsou Židé. Hleděno sobě jich na př. v Praze všemi možnými prostředky ušlechtilými, podávána jim ruka krajanů, upřímně a beze lsti — jako litina stáli proti nám, ani jediného hlasu nedocíleno od nich pro svaté zájmy české. S podivením hledíme na nepřátelský ten úkaz. Víme, tak že zůstat nemůže, avšak chceme-li odpomoci, musíme především znát své ne[4:]přátely [sic] dobře, abychom porozuměli každému kroku jejich. Musí nám být zcela jasno, jaké stanovisko zaujímá žid ve světě vůbec, a ve vlasti naší zvlášť, jakým je člověkem, možno-li na něho působit, či nutno přímo hned pracovat proti němu. Stručně sice, avšak s podotknutím všech momentů historických, společenských a psychologických pojednal o židovské otázce loňského roku feuilletonista „Národních Listů“ pan Jan Neruda. Je to jediné pojednání české,

172

Předmluva k brožurkovému vydání Nerudova „Pro strach židovský“ (1870)

týkající se věci té. Příliš důležitá jest otázka ta, každý z nás musí o ní přemýšleti, a protož po událostech nejnovějších spěcháme, abychom mezi obecenstvem rozšířili otisk článků oněch, p. spisovatelem přátelsky znovu prohlídnutých a opravených. Jedněm budou stránky tyto poučením, druhým materiálem k dalšímu přemýšlení. Otázka židovská musí být u nás rozluštěna. Nakladatelstvo.

„Pro strach židovský“: Bibliografie Josef Schwarz

Úvod Nerudův traktát „Pro strach židovský“ byl poprvé pod značkou Δ publikován v pěti pokračováních (označených I.–V.) v Národních listech v roce 1869, následovala tři samostatná vydání (1870, 1935, 1942), šest otisků ve druhém svazku souboru fejetonů Studie krátké a kratší (1876, 1894, 1910, 1923, 1957, 1958)1 a dva otisky ve dvou vydáních výboru z téhož díla (1927, 1928). Kromě původní verze v Národních listech se nám nepodařilo dohledat žádný další časopisecký otisk, i když zvláště dobový český nacionalistický, fašistický a antisemitský tisk na tento Nerudův text často odkazoval a citoval z něj.2 Do cizího jazyka nebyl Nerudův traktát — alespoň pokud je nám známo — v úplnosti přeložen; rozsáhlejší výbor z textu (v překladu editorky knihy) se nalézá v publikaci: Iggers, Wilma Abeles (ed.), Die Juden in Böhmen und Mähren. Ein historisches Lesebuch (München: C. H. Beck, 1986), s. 178– 184 (anglická verze: The Jews of Bohemia and Moravia. A historical reader. Přel. Wilma Abeles Iggers, Káča Poláčková-Henley a Kathrine Talbot /Detroit: Wayne State University Press, 1992/, s. 183–190).

Pro úplnost je třeba dodat, že Josef Brambora ve své Bibliografii života a díla Jana Nerudy (Praha, 1942; zvláštní otisk z periodika Český bibliofil) informuje o vydání druhého svazku Studií krátkých a kratších z roku 1881 a soupis Jan Neruda. Biobibliografičeskij ukazatel (Moskva, 1984) udává edici z roku 1887. V obou případech se však jedná o bibliografické omyly — v uvedených letech vyšel vždy pouze první svazek Studií krátkých a kratších. Za konzultaci v této věci děkuji prof. Aleši Hamanovi.

Např. Árijský boj si v prvních dvou ročnících (1940–1941) citát z Nerudova textu vetkl jako motto do záhlaví: „Židé jsou proti nám, my musíme býti proti nim, v každém ohledu. • Je to národ cizí, nejde s námi, ba jen proti. Na to nesmíme nikdy zapomenouti.“ Stejný text — lišící se pouze větnou interpunkcí a infinitivními tvary sloves — se pak zdůrazněn velkými písmeny a rámováním opakoval vždy ještě na poslední straně periodika.

174

„Pro strach židovský“: Bibliografie

Soupis PSŽ01.

PSŽ02.

PSŽ03.

PSŽ04.

PSŽ05.

PSŽ06.

PSŽ07a.

PSŽ07b.

Δ [= Neruda, Jan], „‚Pro strach židovský‘“; Národní listy 9, 1869, č. 170, 22. 6., s. [1]; č. 172, 24. 6., s. [1]; č. 173, 25. 6., s. [1]; č. 179, 1. 7., s. [1]; č. 180, 2. 7., s. [1]. Rubrika „Feuilleton“. „Pro strach židovský“. Politická studie. V Praze: Nákladem knihkupectví Dr. Grégr a Ferd. Dattel, 1870 (Tiskem dra. Ed. Grégra). 28 s. Epištoly svobody; č. 21. [Vydáno bez uvedení autora, který je zmíněn pouze v předmluvě. Obsahuje nenadepsanou předmluvu nakladatele (s. [3]–[4]). Část nákladu je na titulním listě označena razítkem knihkupectví a antikvariátu Františka Bačkovského, který zkraje devadesátých let 19. století odkoupil „i s právem nakladatelským veškeren zbytek knih, vydaných nákladem bývalého knihkupectví Dra. E. Grégra a F. Dattla“ (podle inzerátu v dobovém tisku).] Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Feuilletony Jana Nerudy. Svazek druhý, Studie, krátké a kratší. Oddíl II. V Praze: Nákladem knihkupectví dra Grégra a Ferd. Dattla, 1876, s. 31–49. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. V Praze: F. Topič, 1894, s. [29]–48. Sebrané spisy Jana Nerudy; díl VIII. [Označeno jako 2. vydání Studií krátkých a kratších.] Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. V Praze: F. Topič, 1910, s. [34]–54. Sebrané spisy Jana Nerudy, řada první; díl IX. [Označeno jako 3. vydání Studií krátkých a kratších.] Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. V Praze: Kvasnička a Hampl, 1923, s. 33–50. Dílo Jana Nerudy; IX. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie krátké a kratší. V Praze: L. Mazáč, 1927, s. 246–266. Perly z díla Jana Nerudy; II. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie krátké a kratší. 2. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1928, s. 248–268. Perly z díla Jana Nerudy; II.

175

„Pro strach židovský“: Bibliografie

PSŽ08a–e. Neruda, Jan, Pro strach židovský. Politická studie. Vydání studie z r. 1870 poznámkami opatřil … Jaroslav Slavata. Praha: Jaroslav Slavata, 1935 (v Novém Bydžově: V. & A. Janata). 30 s. Traktáty mladého Československa; sv. 1. a, b. [Obsahuje vydavatelovu „Předmluvu k novému vydání“ (s. [5]–[6]), „Předmluvu nakladatelství dr. Grégr a F. Dattel z r. 1870“ (s. [7]–[8]) a vydavatelovy průběžné poznámky pod čarou; původní poznámky z vydání z roku 1870 byly vypuštěny. Nad vlastním textem se opakuje jméno autora a název „Pro strach židovský“ (na obálce, v patitulu a v titulu uvedeno bez uvozovek). Vyšlo celkem v pěti vydáních v nákladu asi 3000 výtisků (podle informace z článku: „Protižidovství Jana Nerudy“; České slovo, 1942, č. 56, 7. 3., s. 2).] PSŽ09. Neruda, Jan, Pro strach židovský. (Psáno v roce 1869). Uspořádal redaktor Rudolf Hudec. V Praze: Kruh přátel díla Nerudova, 1942 (vytiskla knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba v Praze). 26 s. [Obsahuje editorovu „Předmluvu“ (s. 5–7) a mírně upravené poznámky pod čarou převzaté z vydání z roku 1935.] PSŽ10. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957, s. 34–52. Národní knihovna; sv. 53. PSŽ11. Neruda, Jan, „‚Pro strach židovský‘. Politická studie“; in týž: Studie, krátké a kratší. [Sv.] II. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, s. 31–46. Knihovna klasiků, Spisy Jana Nerudy; sv. 6. [V ediční poznámce na s. 442–444 je provedena kolace textů PSŽ11, PSŽ01 a PSŽ02.]

Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts Summary In 1869 the most widely read Czech newspaper of the period, Národní listy (The National Gazette), confronted its readers with a series of front-page feuilletons titled “Pro strach židovský” (“For Fear of the Jews”), subsequently published as a stand-alone brochure under the title “Pro strach židovský”: Politická studie (“For Fear of the Jews: A Political Study”). Written by the well-known prose writer, poet and journalist Jan Neruda (1834–1891), the feuilletons proved to be one of the most articulate Czech anti-Semitic statements of the nineteenth century. Their author was prominent. Neruda was broadly acclaimed during his life and, in contrast to contemporaries whose significance is today sustained only through textbooks and academic historiography, continues to occupy a major place in the Czech literary canon. His works are widely read, translated and enjoyed, while critics, scholars and readers repeatedly return to him as an example of a democratic mind capable of empathy and social insight. At the same time, literary scholarship is rather elusive regarding his feuilletons “For Fear of the Jews.” In a striking contrast to the never-ending debate over Richard Wagner’s anti-Semitism, neither Neruda’s feuilletons nor the numerous anti-Jewish passages in his texts have seemed worthy of a critical discussion — as if there were no case to be made. The chapters assembled in this collective monograph correct this perspective. They do so in a twofold way. First, they analyse Neruda’s texts proper, including his anti-Jewish journalism and prose, their motifs and tropes, their unfriendly jibes and jokes, giving them a context within Neruda’s oeuvre. Second, they address the broader cultural and political context in which Neruda’s feuilletons appeared — the 1860s. This was a dynamic decade that shaped the contours of the emerging Czech civic society and its national narrative. Czech-Jewish encounters and relationships, sympathies and antipathies, dialogues and diatribes were an important and characteristic part of this decade, which ended with the publication of Neruda’s fierce anti-Semitic text. Given the significance of this chapter in Bohemia’s modern history, this monograph ultimately moves beyond Neruda by drawing attention to

178

Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts

Czech-Jewish relations in the years before the rise of modern Jewish nationalist movements (especially the Czech-Jewish Movement and Zionism). In focusing on Neruda’s anti-Semitism, this volume fills a distinct lacuna in Czech scholarship since early anti-Semitism in the Bohemian Lands has so far been understudied. But Neruda’s case can and should be read in a broader European context as well, adding another facet to our understanding of the European dimension of the “Jewish question” and the spread and local adaptation of anti-Jewish concepts and texts across Europe between the revolutions of 1848 and the end of the 1870s. The fact that Neruda’s immediate inspiration was Richard Wagner’s infamous Das Judentum in der Musik clearly indicates that Neruda was well aware of Central European discussions about Jews — his anti-Semitic writings have a European dimension. In the initial chapter, Michal Frankl analyzes Czech national-liberal discourses about Jews and argues that Czech nationalist journalism combined an assimilationist program vis-à-vis Jews with a distinct criticism of their — alleged or real — German-liberal loyalties. With the disappointment of Czech national politics growing and political aspirations after the introduction of Austro-Hungarian dualism in 1867 shattered, Czech politics was becoming increasingly illiberal and intolerant. While Neruda’s “For Fear of the Jews” needs to be read against this background, the author argues that the tract also represents a distinct step beyond prevailing Czech discourses about Jews. In asserting, among other things, the idea that integration of Jews into a non-Jewish nation is not possible, Neruda left an articulate document of an early Czech anti-Semitic worldview. In the subsequent chapter Jindřich Toman provides an analysis of Neruda’s “For Fear of the Jews,” discussing its Austrian and German sources, laying bare its rhetorical structure, tracing its anti-Semitic tropes, and stressing Neruda’s political and intellectual debt to contemporary ideas regarding cooperative movement and nationalism within economy. Toman also shows that the tract is not an isolated curiosity in Neruda’s oeuvre. A closer look at Neruda’s journalistic and literary work reveals repeated negative statements about Jews that parallel those found in the tract. The author concludes that by both its extent and its range of topics the tract qualifies as the first major document of modern Czech anti-Semitism. Marek Nekula analyzes the representation of Jews in Neruda’s Povídky malostranské (Tales from the Little Quarter). Nekula shows that Jews are coded in Neruda’s tales in a stereotypic way and as such opposed to Czechs and Germans, as well as to the “authentic” inhabitants of Prague’s Little Quarter. Anchored in New Historicism, Nekula’s analysis shows the ways in

179

Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts

which Neruda’s stories are linked with tropes and figures of the anti-Jewish discourse of the period. Special attention is paid to intertextual and functional correspondences of Neruda’s tales and his tract “For Fear of the Jews.” Kateřina Čapková’s chapter examines the contrast between Karel Havlíček’s critical review of Siegfried Kapper’s Czech-language poetry (1846) and Jan Neruda’s warm obituary of Kapper (1879). In particular, Čapková analyzes the paradox of a nationalist liberal journalist Havlíček writing a scathing rebuttal of Czech-Jewish rapprochement, as represented by Kapper, and the anti-Semitic Neruda celebrating Kapper. She argues that a more nuanced model of anti-Semitism is necessary to come to terms with such discourses about Jews. In the final chapter, Václav Petrbok contextualizes Neruda’s anti-Jewish ideas by providing a detailed overview of the journalistic and political activity of David Kuh, the editor of the Tagesbote aus Böhmen, one of the major adversaries of Czech national politics of the 1860s and a target of numerous satirical attacks by Neruda. Kuh developed from an activist experimenting with ideas about a friendly symbiosis of Jews and Slavs in the early 1840s into one of the most outspoken advocates of German-liberal ideas in the 1860s. His career thus exemplifies the growing estrangement between Czech and German politics and journalism in Bohemian Lands. Ironically, Neruda started his journalistic career in Kuh’s Tagesbote; he left, however, after the newspaper printed articles that revealed a set of highly valued Czech medieval manuscripts as forgeries. Drafts of these chapters were originally presented and discussed during a workshop organized by the Jewish Museum in Prague and the Institute of Czech Literature of the Czech Academy of Science in October 2010. This event brought together for the first time historians specializing in Bohemian Jewish history and anti-Semitism, on the one hand, and Czech literature, ethnology, linguistics and other disciplines on the other. During the workshop a number of presentations generated a lively discussion as well as some dissent. In particular, discussing Neruda in the context of anti-Semitism made some participants feel uneasy and was met with criticism. Some colleagues seemed alienated by what they saw as an equation of Neruda’s anti-Semitism with Nazi anti-Semitism and its genocidal version.1 Lack of discrimination that judgments such as these reveal may well illustrate the state of Neruda studies, but more importantly, it demonstrates the limits 1

See Haman, Aleš, “O tom Nerudově antisemitismu” [This Anti-Semitism of Neruda’s]; Tvar vol. 10, no. 20, Dec. 2, 2010, p. 10, and subsequent polemics in this periodical.

180

Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts

of Czech coming-to-terms with anti-Semitism. Czech anti-Semitism has a long history with many faces. It was precisely the purpose of the Neruda workshop — and the present monograph — to map and explain some of these in detail, in order to see historical commonalities as well as differences. The workshop presentations have also been published in English in Judaica bohemiae, vol. 46, no. 2 (2011). In order to facilitate further scholarly discussion of Neruda’s anti-Jewish ideas and the development of early modern anti-Semitism, the present monograph includes a new and commented edition of Neruda’s “For Fear of the Jews.” Among other things, the editors focused on identifying and contextualizing the sources Neruda used, thus providing a better insight into Neruda’s style of work.

Obrazová příloha

„Feuilleton. ‚Pro strach židovský‘“; Národní listy, č. 170, 22. 6. 1869, s. 1

184

Obrazová příloha

Neruda, Jan, Pro strach židovský (Psáno v roce 1869). (Praha: Kruh přátel díla Nerudova, 1942)

192

Obrazová příloha

„Nedočkáme se ještě něčeho takového?“; Humoristické listy 8, č. 46, 1866, s. 296 Zatímco Kuh byl zobrazován jako rozeznatelný jednotlivec, jeho list Tagesbote byl českými humoristickými listy vyobrazován jako zaostalý a neemancipovaný „východní“ Žid.

O autorech Kateřina Čapková je vědecká pracovnice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a vyučuje moderní židovské dějiny na NYU v Praze, externě též na FF UK. Je autorkou knihy Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách, 1918– 1938 (2005, přepracovaná anglická verze 2012). Spolu s Michalem Franklem je též autorkou knihy Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem, 1933–1938 (2008, též německy jako Unsichere Zuflucht. Die Tschechoslowakei und ihre Flüchtlinge aus NS-Deutschland und Österreich 1933–1938, 2012). V současnosti se věnuje výzkumu postavení židovské menšiny v poválečném Polsku a Československu.

Michal Frankl je vedoucí Oddělení pro dějiny šoa v Židovském muzeu v Praze, externě vyučuje též na CET Jewish Studies a na dalších akademických pracovištích. Je autorem knihy „Emancipace od židů“. Český antisemitismus na konci 19. století (2007, německy jako „Prag ist nunmehr antisemitisch“. Tschechischer Antisemitismus am Ende des 19. Jahrhunderts, 2011) a spolu s Kateřinou Čapkovou spoluautorem knihy Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem, 1933–1938. Věnuje se výzkumu dějin moderního antisemitismu, uprchlické politiky a paměti holocaustu.

Marek Nekula vystudoval bohemistiku a germanistiku v Brně. Od roku 1998 přednáší lingvistiku, kulturní historii a sémiotiku na univerzitách v Řezně a Pasově, kde vede Bohemicum Regensburg-Passau a Česko-německá studia. Publikoval např. monografii „…v jednom poschodí vnitřní babylonské věže…“ Jazyky Franze Kafky (2003) a sborníky Češi a Němci (2001), Prager Strukturalismus (2003), Juden zwischen Deutschen und Tschechen: Sprachliche und kulturelle Identitäten 1800–1945 (2006, s W. Koschmalem), Franz Kafka im sprachnationalen Kontext seiner Zeit: Sprache und nationale Identität in öffentlichen Institutionen der böhmischen Länder (2007, s I. Fleischmannovou a A. Greulem). Zabývá se mimo jiné narací prostoru, vzpomínkovou kulturou, historiografií literatury či literární modernou. Podílel se na Díle Franze Kafky a jeho německém kritickém vydání. Edičně připravil texty P. Bogatyreva, J. Demla, R. Jakobsona i texty autorů na česko-německém literárním pomezí seskupené do antologie Ich träume von Prag (2012,

198

O autorech

s A. Fischerovou). Překládal například T. Bernharda, F. Kafku, E. Pedrettiovou, E. Tugendhata či L. Wittgensteina.

Václav Petrbok vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (disertace Stýkání, nebo potýkání? Z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek, knižně vyšla 2012), vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Národního muzea a externí vyučující na FF UK. Je autorem řady studií a encyklopedických hesel o české a německojazyčné literatuře „dlouhého“ 19. století, dějinách české a německojazyčné literární bohemistiky a germanistiky a o literární lexikografii. Je spoluvydavatelem několika sborníků z plzeňských sympozií o kultuře českých zemí v 19. století a ediční řady Intellektuelles Prag im 19. und 20. Jahrhundert (nakladatelství Böhlau); edičně připravil např. díla J. Mühlbergera, F. Palackého, F. Spiny, A. Sticha a J. Urzidila, rovněž i pramenné edice k dějinám slavistických a bohemistických studií v habsburské monarchii konce 18. a počátku 19. století. Připravuje rozsáhlejší práci o česko-německé dvojjazyčnosti jako literárním fenoménu v „dlouhém“ 19. století.

Jindřich Toman je profesor slovanských jazyků a literatur na Michiganské univerzitě v Ann Arbor. Jeho badatelský profil je vymezen jazyky a kulturami střední Evropy. Je mimo jiné autorem monografie o Pražském lingvistickém koružku (The Magic of a Common Language: Mathesius, Jakobson, Trubetzkoy and the Prague Linguistic Circle, 1995; česky 2011) a publikací o české vizuální kultuře (mj. Foto-montáž tiskem / Photo-montage in Print; 2009). K současným projektům patří monografie o česko-židovské kultuře 19. století.

Jmenný rejstřík Abrams, Bradley F. — 117, 136 Adler, Viktor — 121 Albrecht, Henning — 17, 24 Albrecht(ová), Catherine — 18, 24, 39, 53, 94, 101 Alexandr II., ruský car — 165 Ambros, August Wilhelm (August Vilém) — 112, 114, 116 Ammon, Ulrich — 83 Aubrecht, Radek — 118, 136 Auer, Peter — 71, 81 Bačkovský, František — 174 Bahr, Hermann — 131, 136 Bach, Alexander — 26, 31, 45, 107, 147 Bach, Friedrich — 146 Bachmann, Hermann — 115 Barák, Josef — 109, 115, 116, 118, 119, 126, 127, 130, 136 Bass, Eduard — 108, 136 Baßler, Moritz — 57, 72, 73, 81 Baštýř, Mořic — 132, 144 Bauer, Bruno — 19, 22, 24 Bauer, Yehuda — 94, 101 Becher, Peter — 149 Beller, Steven — 117, 136, 139 Bendiener, Ludwig — 15 Bendl, Karel — 155 Benedikt, Moriz — 121, 130, 136 Benz, Wolfgang — 59, 60, 62, 66, 69, 81, 94, 101, 105 Beránková, Milena — 10, 24 Berghahn, Klaus L. — 89, 97, 101 Bergmann, Werner — 94, 95, 101, 102 Bernhard, Thomas — 198 Bingen, Dieter — 105 Bismarck, Otto von — 81, 102, 119, 120 Blumesberger(ová), Susanne — 110, 136 Boček, Josef — 115, 136 Bogatyrev, Petr Grigorjevič — 69, 81, 197 Bollacher, Martin — 105 Bolton, Jonathan — 29, 72, 81 Bondy, Bohumil Karel — 131, 143 Börne, Ludwig — 131, 165

Boyarin, Daniel — 98, 101 Brabec, Jiří — 58, 81 Brambora, Josef — 173 Brandeis (Brandejs), Simon — 113, 114 Braun(ová), Christina von — 25 Brinz, Alois von — 125, 189 Brod, Lev — 117, 136 Brown, Michael — 101 Bruckmüller, Ernst — 119, 137 Brunner, Otto — 54 Brunner, Sebastian — 32, 165 Budín, Stanislav — 9, 24, 137 Büdinger, Max — 116 Bugge, Peter — 29, 42 Bulwer-Lytton, Edward — 155 Burckhardt, Jacob — 99, 102 Byron, George Gordon — 154 Carrière, Moritz — 163 Cassel, David — 21, 24, 162 Cilia, Rudolf de — 84 Claussen, Detlev — 97, 99, 101 Clermont-Tonnerre, Stanislas de — 95, 96 Cohen, Gary B. — 35, 53, 113, 137 Conze, Werner — 54 Correggio, Antonio da — 37, 163 Čapková, Kateřina — 20, 35, 44, 85–87, 90, 92, 98, 101, 131, 160, 179, 197 Čelakovský, František Ladislav — 87 Červinková-Riegrová, Marie — 113, 137 Čížek, Karel — 120, 137 Dattel, Ferdinand — 133, 174 Dawison, Bogumil — 41–44, 47 Deml, Jakub — 197 Diekmann(ová), Irene A. — 104 Diekmannshenke, Hans-Joachim — 82 Dijk, Teun Adrianus van — 61 Disraeli, Benjamin — 165 Dittmar, Norbert — 83 Dohm, Christian Wilhelm von — 91, 94, 96–99, 101, 104 Doležal, Bohumil — 85, 102 Donath, Oskar — 9, 24, 29, 40, 51, 53, 61, 80, 81, 90, 102, 107, 137

200

Jmenný rejstřík

Doré, Gustave — 160, 161 Dormitzer, Maximilian — 114, 117 Dotzauer, Richard von — 147 Dumas, Alexandre — 168 Džambo, Jozo — 149 Eagle, Herbert — 29 Ebert, Karl Egon — 116 Edwards, Derek — 73, 83 Engel, Manfred — 83 Engels, Friedrich (Bedřich) — 152 Epstein, Leopold Lazar — 114 Erb, Rainer — 95, 102 Erckmann, Emile — 166 Etienne, Michael — 130 Feifalik (Fejfalík), Julius — 58, 69, 116 Ferguson, Niall — 166 Ferrari Zumbini, Massimo — 60, 81, 99, 102 Feuchtersleben, Ernst von — 128 Fischerová, Andrea — 198 Fischhof, Adolf — 121, 130 Fleischmann(ová), Ingrid — 140, 197 Fontane, Theodor — 62 Foucault, Michel — 71, 72, 81 Frankel, Jonathan — 140 Frankl, Ludwig August — 90, 118 Frankl, Michal — 7, 9, 12, 19, 24, 29, 31, 33, 40, 53, 58, 81, 95, 97, 99, 102, 107, 123, 137, 178, 197 Freimark, Peter — 103 Frey, Thomas viz Fritsch, Theodor Freytag, Gustav — 121, 124, 131, 138 Frič, Josef Václav — 115, 119, 137 Friedjung, Heinrich — 121 Friedländer, Max — 122 Fritsch, Theodor (pseud. Frey, Thomas) — 60, 99, 102 Gelber, Mark H. — 72, 81 Geršom ben Jehuda — 167 Gierschick, Julius — 126, 137 Giesen, Bernhard — 108, 138 Giles, Howard — 83 Gilman, Sander L. — 98, 102 Glagau, Otto — 60 Glaser, Rudolf — 87, 88 Glosíková, Viera — 148 Gobineau, Joseph Arthur — 59

Goethe, Johann Wolfgang von — 15 Greenblatt, Stephen — 57, 72, 82 Grégr, Eduard — 26, 31, 174 Grégr, Julius — 26, 31, 58, 109, 127, 130, 133 Greule, Albrecht — 140, 197 Greuner(ová), Ruth — 141 Gruber, Helmut — 84 Gruber, Josef — 115, 138 Grüny, Christian — 82 Gubser, Martin — 121, 138 Gunn, Giles — 82 Guth, Viktor — 109, 138 Gutzkow, Karl — 111 Hahn, Hans Henning — 141 Hajn, Antonín — 115, 138 Hálek, Vítězslav — 109, 123, 138 Hallwich, Hermann — 118 Halphen, Achille Edmond — 95, 102 Haman, Aleš — 6, 9, 20, 21, 24, 100, 102, 173, 179 Hamerský, Milan J. — 102 Hanka, Václav — 58, 114, 116, 140 Hartmann, Moritz — 87, 89, 113, 114, 138, 163 Haumann, Heiko — 99, 100, 102 Hauschild, Ignaz — 189 Havlíček Borovský, Karel — 11, 20, 25, 85–93, 95–100, 102, 109, 115, 138, 179 Havránek, Bohuslav — 84 Hebbel, Friedrich — 108 Hein, Franz — 45 Heine, Heinrich — 20, 22, 49, 128, 131, 138, 145, 154, 156 Heinrich, Josef — 137 Heller, Isidor — 114 Heller, Seligmann — 132, 146, 154 Heller, Servác — 116, 132, 138, 154 Henke, Wilhelm — 118, 142 Henrici, Ernst — 60 Herder, Johann Gottfried — 88, 89, 103, 105 Hertzberg, Arthur — 94, 98, 103 Hitler, Adolf — 81, 102 Hlavačka, Milan — 134, 138 Höbelt, Lothar — 110, 139 Hobsbawm, Eric J. — 135, 139

201

Jmenný rejstřík

Hoensch, Jörg K. — 140 Höfler, Konstantin von — 135, 189 Hofman, Alois — 87, 103 Hohenwart, Karl Sigmund von — 126, 146 Hojda, Zdeněk — 55, 105 Holly, Werner — 63, 82 Holz, Klaus — 17, 25, 70, 74, 82, 99, 103 Homoláč, Jiří — 61, 72, 73, 82 Horn, Uffo Daniel — 116 Hudec, Rudolf — 175 Hus, Jan — 31, 163 Chamberlain, Houston Stewart — 59 Chatrian, Alexandre — 166 Chocholoušek, Prokop — 127 Iggers(ová), Wilma Abeles — 173 Istóczy, Győző — 20 Jagow(ová), Bettina von — 81 Jahraus, Oliver — 81 Jakobson, Roman — 197, 198 Jankowski, Alice — 103 Jehuda ha-Nasi — 159 Jirásek, Alois — 117 Josef II., rakouský císař — 26, 94, 164 Judson, Pieter M. — 26, 117, 134, 139 Jungmann, Josef — 42, 53 Jurende, Karel Josef — 114 Just, Eduard — 125, 139 Kafka, Franz — 72, 81, 83, 98, 105, 140, 197, 198 Kalousek, Josef — 122, 139 Kapper, Sigfried — 11, 20, 25, 36, 41, 44, 53, 54, 85–90, 92, 96, 97, 101–105, 107, 113, 114, 116, 131, 139, 179, 196 Karniel, Josef — 164 Karo, Josef ben Efraim — 159 Karpeles, Aaron viz Klaar, Alfred Katz, Jacob — 21, 25 Kaufmann, Hans — 138 Kavka, Tomáš — 118, 139 Keen, Sam — 121, 140 Kestenberg(ová)-Gladstein(ová), Ruth — 85, 103 Kieval, Hillel J. — 11, 12, 25, 36, 53, 85, 89, 103, 113, 114, 117, 140 Kilcher, Andreas B. — 112, 140 Kisch, Egon Erwin — 108, 115, 140, 145 Kisch, Enoch Heinrich — 112, 140

Kisch, Paul — 108, 145 Klaar, Alfred — 112, 115, 118, 140 Klein, Josef — 63, 82 Klíma, Arnošt — 114, 140 Knedlhans Liblínský, Jan Slavibor — 109, 115 Kneidl, Pravoslav — 111, 140 Kodym, Filip Stanislav — 39 Kohler, Karl Felix — 112 Kolár, Josef Jiří — 156, 160 Kollár, Ján — 36, 43, 87 Kolmer, Gustav — 119, 140 Komůrka, František — 41, 53 Konstantin I. Veliký, římský císař — 165 Kořalka, Jiří — 86, 103, 117, 119, 139, 140 Koselleck, Reihnart — 54 Koschmal, Walter — 140, 197 Kossuth, Lajos — 110, 114 Kotowski, Elke-Vera — 104 Kounic, Václav Antonín — 164 Krásnohorská, Eliška — 155 Krejčí, Karel — 133, 141 Kristeva (Kristevová), Julia — 72, 73 Krobb, Florian — 65, 82 Krofta, Kamil — 122, 141 Krolop, Kurt — 116, 141 Křen, Jan — 85, 103 Křepelka, Jaromír viz Linder, Karl Kubíček, Tomáš — 113, 141 Kuh, Anton — 112, 140, 141 Kuh, David — 13, 14, 16, 25, 26, 35, 58, 107–132, 134–136, 140– 148, 150, 179, 186–192 Kuh, Emil — 108, 112 Kuh, Oskar — 108, 111, 130, 136, 145 Kuh, Salomon Löwy Raphael — 113 Kuhé, Wilhelm — 114 Kuranda, Ignaz — 13, 14, 35, 45, 46, 58, 80, 110, 122, 123, 125, 139, 189 Kurz, Gerhard — 116, 141 Landau, Hermann Joseph — 111, 112, 117, 141 Landt, Wendelin Hugo — 111, 142 Langewiesche, Dieter — 97, 103 Las Cases, Emmanuel de — 168 Laube, Gustav C. — 116, 142

202

Jmenný rejstřík

Legis-Glückselig, Gustav Thormund — 110 Lemberg, Hans — 141 Lessing, Gotthold Ephraim — 97, 131 Lessing, Karl Friedrich — 163 Lessing, Theodor — 98, 103 Liberles, Robert — 98, 104 Liblínský, Jan Slavibor viz Knedlhans Liblínský, Jan Slavibor Linder, Karl (pseud. Křepelka, Jaromír) — 118, 141 Linker, Gustav — 118, 142 Lippert, Julius — 126, 145 Lišková, Marie — 113, 142 Lodge, David — 83 Loew, Peter Oliver — 105 Loewenstein, Bedřich — 121, 134, 142 Löhner, Ludwig — 134 Lorenz, Torsten — 24, 94, 104 Lorenzová, Helena — 55 Lorenz(ová), Ina Susanne — 103 Mácha, Karel Hynek — 43, 81, 87, 137, 154 Maimonides — 161 Malá, Jana — 114, 142 Malý, Jakub — 110, 111, 114, 122, 134, 142 Malý, Zbyněk — 114, 142 Mánes, Josef — 116 Maresch (Mareš), Johann ( Jan) — 109 Marie Terezie, rakouská císařovna — 164 Markwordt, August — 124 Marr, Wilhelm — 19, 20, 22, 25, 27, 51, 59, 60, 94, 99 Marx, Karl — 19, 23, 152, 153 Masaryk, Tomáš Garrigue — 99 Mathesius, Vilém — 198 Mattheier, Klaus J. — 83 Mauthner, Fritz — 112, 115, 142 Meissner (Meißner), Alfred — 68, 82, 87, 89, 113, 114 Meißner(ová), Iris — 82 Mendelssohn, Moses — 161 Menges, Franz — 113, 142 Merores, J. — 112 Meyerbeer, Giacomo — 19, 166 Meyer Beer, Jakob Liebmann viz Meyerbeer, Giacomo

Mikovec, Ferdinand Břetislav — 114 Mikuláš Boleslavský, Josef — 139 Mikulášek, Alexej — 61, 82, 148 Mikušek, Eduard — 126 Miller, Michael L. — 29 Milten, Richard — 84 Mocná, Dagmar — 108, 142 Mohl, Robert von — 16, 25, 33, 43, 59, 157, 170 Möller, Horst — 91, 104 Montrose, Louis A. — 72, 82 Morgenstern, Hans — 113, 142 Mosenthal, Salomon Hermann — 131, 156 Mühlberger, Josef — 198 Musolff, Andreas — 93, 104 Napoleon Bonaparte, francouzský císař — 168 Nebeský, Václav Bolemír — 87, 113, 115, 127, 142 Nekula, Marek — 29, 40, 45, 57, 75, 82, 140, 178, 197 Němcová, Božena — 136 Neruda, Jan průběžně Nettl, Paul — 140 Neustadt, Adolf — 110, 122 Neuwirth, Josef — 112 Nipperday, Thomas — 51, 54 Nováček, Josef — 111, 144 Nováček, Vojtěch Jaromír — 111, 144 Novák, Arne — 62, 83 Novák, Jan — 62, 83 Novák, Rudolf — 58 Novotný, Jan — 118, 144 Novotný, Miloslav — 124, 137– 139, 141, 143–145, 147–149 Nowak, Peter — 84 Nünning, Ansgar — 81 Nünning(ová), Vera — 81 Obermann, Karl — 150 Ohéral, Jan — 109, 113, 115, 124, 141, 142, 148, 187 Otáhal, Milan viz Podiven Ottlová, Marta — 55, 105 Oubrechtová, Marcela — 126, 145 Palacký, František — 58, 116, 134, 135, 145, 198 Palacký, Jan — 109, 115

203

Jmenný rejstřík

Pandukábhajo, cejlonský král — 162 Pascheles, Samuel Wolf — 112, 145 Pattai, Robert — 121 Päumann, Anton — 115, 116 Pedretti(ová), Erica — 198 Pekař, Josef — 146 Pěkný, Tomáš — 113, 145 Pelikanová, Johanna — 84 Pernerstorfer, Engelbert — 121 Peřina, Josef — 88, 104 Petrasová, Taťána — 55 Petrbok, Václav — 13, 35, 58, 107, 154, 179, 198 Pickert, Karl — 126, 137 Pichl, Josef Bojislav — 110, 145 Pisling, Theophil — 110 Pithart, Petr viz Podiven Podiven — 133, 134, 145 Pohl(ová), Inge — 82 Pohorský, Miloš — 61, 63, 83 Poláček, Josef — 108, 145 Poláčková-Henley(ová), Káča — 173 Polák, Karel — 128, 145 Polišenský, Josef — 150 Porges von Portheim, Leopold — 114 Porges von Portheim, Moses — 114 Potter, Jonathan — 73, 83 Povejšil, Jaromír — 141 Prahl, Roman — 55, 105 Presl, Karel Bořivoj — 113 Presner, Todd Samuel — 98, 104 Proudhon, Pierre-Joseph — 167 Prusík, František Xaver — 116, 146 Przedak, Aladar Guido — 115, 146 Příhoda, Petr viz Podiven Pšeja, Pavel — 139 Pštross, František Václav — 115 Pückler-Muskau, Hermann von — 165 Pulzer, Peter — 99, 104 Purkyně, Jan Evangelista — 31, 116, 127 Quasthoff(ová), Uta — 63, 83 Raudnitz, Moritz — 35, 118, 126, 130, 189 Reinalter, Helmut — 140 Reiner, Václav Vavřinec — 37, 163 Reinwarth, Julius — 115, 146 Renan, Ernest — 60

Rieger, František Ladislav — 11, 26, 31, 109, 115, 122, 130, 133, 134, 137, 139 Riesser, Gabriel — 22 Ritter, Carl — 47, 55 Ritter von Rittershain, Gottfried — 130 Robertson, Ritchie — 83 Robinson, William Peter — 83 Rothschild (finančník) — 165 Rotteck, Karl von — 84, 102 Roubík, František — 115, 146 Rozenblit(ová), Marsha L. — 26 Rückert, Friedrich — 128, 143 Rumpler, Helmut — 108, 117, 146 Rürup, Reinhard — 51, 54, 71, 83 Řepa, Milan — 10, 26, 113, 141 Řezáč, František Josef — 109, 115 Safranski, Rüdiger — 121, 146 Said, Edward — 65, 83 Saphir, Moritz Gottlieb — 166 Seibt, Ferdinand — 141 Shakespeare, William — 14, 82, 160 Scharf, Christian — 120, 146 Schebek, Edmund — 119, 147 Schiller, Friedrich — 116, 118, 127, 141, 142, 144, 148 Schirndinger von Schirnding, Ferdinand Leopold — 114 Schönerer, Georg von — 121, 141 Schulz, Antonín B. — 148 Schulze-Delitzsch, Franz Hermann — 39 Schütz, Friedrich — 46 Schwab, Adolf — 118 Schwarz, František — 95 Schwarz, Josef — 173 Silber, Michael K. — 17, 26 Skrejšovský, Jan Stanislav — 120, 188 Sladkovský, Karel — 32, 34, 38, 43, 54, 55, 58, 59, 75, 127, 134, 169 Slavata, Jaroslav — 58, 175 Smith, Helmut Walser — 40, 55 Smolka, Franciszek Jan — 45, 46 Sommerfeld, Karl-Ernst — 82 Spina, Franz — 115, 147, 198 Spinoza, Baruch — 161 Spivak, Gayatri Chakravorty — 65, 83 Springer, Anton — 119, 147 Steffek, Karl von — 189

204

Jmenný rejstřík

Steinberg, Julius — 115 Steinschneider, Moritz — 60 Stern, Josef — 112, 147 Stich, Alexandr — 198 Stölzl, Christoph — 18, 26, 85, 105, 110, 113, 132, 147 Svoboda, Václav Alois — 114 Šembera, Vratislav Kazimír — 133 Šimáček, František — 31, 39, 40, 129, 147 Štaif, Jiří — 39, 55, 85, 105 Štolba, Josef — 109, 147 Švábová, Jana — 111, 148 Taafe, Eduard — 120, 130 Tacitus, Publius Cornelius — 157 Talbot(ová), Kathrine — 173 Tanzer, Vilém — 102 Tedesco, Ludwig — 35, 118 Telesko, Werner — 108, 148 Teller, Markus — 116–119, 129, 136, 148 Teweles, Heinrich — 112–115, 148 Tizian — 37, 163 Tobisch, Karl — 115 Tobolka, Zdeněk Václav — 103 Tokstein, Antonín F. — 33, 55 Toman, Jindřich — 7, 29, 43, 55, 58, 63, 69, 86, 87, 105, 161, 169, 178, 198 Tomek, Václav Vladivoj — 91 Toussenel, Alphonse — 165 Trapl, Miloslav — 115, 148 Treitschke, Heinrich von — 59, 60, 99 Trost, Pavel — 116, 148 Trubeckoj, Nikolaj Sergejevič — 198 Trützschler(ová) von Falkenstein, Eugenie — 117, 148 Tugendhat, Ernst — 198 Tureček, Dalibor — 125, 148 Tyl, Josef Kajetán — 110 Urban, Otto — 130, 133, 134, 148 Urbanitsch, Peter — 108, 117, 146 Urzidil, Johannes — 198 Veeser, Harold Aram — 82 Velflík, Albert Vojtěch — 122, 149 Vilímek, Josef Richard — 120, 123, 125, 149 Virchow, Rudolf — 21, 24, 26, 32, 161, 162 Vocel, Jan Erazim — 97, 105 Vocelka, Karl — 121, 149

Vodička, Felix — 9, 26, 53 Volkov, Shulamit — 95, 99, 105 Vošahlíková, Pavla — 10, 26 Vrba, Rudolf — 40, 55, 122, 149 Vrchlický, Jaroslav — 81, 137 Wagener, Hermann — 17, 21, 24, 26, 32, 37, 59, 158, 159, 161, 163, 167 Wagener(ová), Sybil — 121, 149 Wagner, Hermann — 32, 158 Wagner, Richard — 5, 6, 14, 18– 20, 22, 33, 37, 48, 55, 59, 72, 93, 152, 153, 160–163, 177, 178 Wallerstein, Samuel — 112 Walz, Stefan — 117, 149 Webman(ová), Esther — 94, 105 Weger, Tobias — 121, 149 Weil, Gustav — 60, 84 Wein, Martin — 92, 105 Weisl, Leopold — 136 Weissberg(ová), Liliane — 89, 105 Welcker, Carl Theodor — 84 Wiesinger, Albert — 21, 32, 33, 50, 55, 59, 74, 76, 165, 167 Wilson(ová), lady — 168 Winternitz, Moritz — 126 Wittgenstein, Ludwig — 198 Wodak(ová), Ruth — 61, 84 Wolf, Karl Hermann — 130 Wolfgramm, Eberhard — 114, 149 Wóycicki, Kazimierz — 105 Wurzbach, Constantin von — 112, 150 Wyrwa, Ulrich — 94, 105 Zang, August — 125 Zeidler, Anton — 115, 116, 147 Ziege(ová), Eva-Maria — 25 Zimmermann, Moshe — 22, 27 Zipperstein, Steven J. — 140

Obsah Úvod

„Kouzlo minulo“. Protižidovské názory Jana Nerudy v kontextu české liberální publicistiky 60. let 19. století Michal Frankl

Stín antisemitismu. Židé podle Jana Nerudy Jindřich Toman

Obraz Židů v Nerudových Povídkách malostranských a protižidovský diskurz Marek Nekula

Protižidovské diskurzy v českém národním hnutí. Havlíček, Neruda a Kapper Kateřina Čapková

David Kuh a Jan Neruda Václav Petrbok

107

„Pro strach židovský“ Jan Neruda

151

Předmluva k brožurkovému vydání Nerudova „Pro strach židovský“ (1870)

171

„Pro strach židovský“: Bibliografie

173

Jan Neruda and Jews: Texts and Contexts. Summary

177

Obrazová příloha

181

O autorech

197

Jmenný rejstřík

199

Jiří Holý — Petr Málek — Michael Špirit — Filip Tomáš: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako „implicitní polemiku“ s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala velmi malá pozornost, kniha v tomto navazuje na dosud ojedinělou publikaci Holokaust v české, slovenské a polské literatuře (ed. J. Holý, 2007). Studie čtyř autorů zkoumají šoa v literatuře z různých stran, přehledově ( Jiří Holý) i detailněji, z hlediska jednotlivých problémů (pamětní práce kultury — Petr Málek, šoa z pohledu viníků či traumatičnosti návratu — Jiří Holý) i autorských osobností a poetik (Michael Špirit se věnuje Josefu Škvoreckému, Filip Tomáš Arnoštu Lustigovi a Jiřímu R. Pickovi). Shodují se přitom, že jde o téma zásadní, jehož umělecká reprezentace zasahuje i do hodnotových otázek současného života. Popsat a pochopit tyto na pohled nesdělitelné zkušenosti a rozumem sotva pochopitelné události zůstává pro umění i odborné zkoumání trvalou výzvou bez ohledu na časový odstup. Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 312 str., brož., 270 Kč vč. DPH, ISBN 978-80-87481-14-1

Jiří Holý (ed.): The Representation of the Shoah in Literature, Theatre and Film in Central Europe: 1950s and 1960s Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Navázal na předchozí workshopy v německém Gießenu a v polské Lodži (2010, 2011). Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na českou a polskou literaturu ( Jiří Weil, Norbert Frýd, Jan Otčenášek, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký, Adolf Rudnicki, diskurz šoa v polské literatuře), na drama a divadlo (Leon Kruczkowski, Ireneusz Iredyński, Hedda Zinner, západoněmecké drama s tématem šoa), film (Spalovač mrtvol, Jákob lhář), ale také na kresby dětí v Terezíně či zobrazení šoa z pohledu dítěte. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK. 192 str., brož., 199 Kč vč. DPH, ISBN 978-80-7470-004-0

Jiří Holý (ed.): The Representation of the Shoah in Literature and Film in Central Europe: 1970s and 1980s Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného Praze v červnu 2012, který navázal na semináře v Gießenu, Lodži a Praze (2010, 2011). Tématem je reprezentace šoa/holokaustu v literatuře a filmu v 70. a 80. letech. Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na polskou, českou a německojazyčnou literaturu (polská literatura v širším kontextu, Henryk Grynberg, Ida Henefeld-Ron, Aleksander Rozenfeld; Viktor Fischl, Arnošt Lustig; Edgar Hilsenrath, Cordelia Edvardson), ale také na literaturu slovenskou ( Ján Johanides) a maďarsko-rumunskou (Ana Novac). Druhou oblastí záběru je film: analýza proslulého Lanzmannova dokumentu Šoa, pohledy na českou filmovou a televizní tvorbu s tematikou holokaustu v daném období. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury a Centrem židovských studií FF UK. 248 str., brož., 250 Kč vč. DPH, ISBN 978-80-7470-022-4

Michal Frankl — Jindřich Toman (edd.)

Jan Neruda a Židé Texty a kontexty Vydal Filip Tomáš — Akropolis (Severozápadní IV 16/433, 141 00 Praha 41, www.akropolis.info) v roce 2012 jako svoji 235. publikaci Redakce: Olga Zitová Jmenný rejstřík, bibliografie a korektura Nerudova textu: Josef Schwarz Grafická úprava, obálka a sazba písmy Caslon a Candida: Ondřej Fučík Tisk: tiskárna Nakladatelství Karolinum, Pacovská 350, 140 21 Praha 4 1. vydání, 208 stran, TS 12 ISBN 978-80-7470-009-5 Doporučená cena včetně DPH 220 Kč